Zapisnik dvou lasek

09. 09. 2015 | † 10. 07. 2016 | kód autora: nkr

 Predem se omlouvam za clanek bez diakritiky. Long story short, nemam ceskou klavesnici. 

Robert je pryc. Moje laska, muj nejblizsi pritel, muj milenec odletel do LA a za tyden odjizdi do Australie. Nikdy ne boyfriend, od zacatku jsem vedela, ze nemam narok na whole package. You can't have it all, my dear, ale to nevadi. Jsem vdecna za vsechny chvile, ktere jsme spolu stravili, a ze jich nebylo malo, za jeho pomoc, za nove perspektivy, za všechny momenty. I‘ ll cherish them forever.

 I muj odjezd se blizi. Mela jsem uzasne leto. Skoro jsem nepracovala, byla jsem bud u bazenu nebo v city, na lodi nebo na jetski, odsvedcila jsem krasnou svatbu, vyradila se v par adventure parcich na horskych drahach a toboganech, podnikla road trip. Nakonec jsem k tomu ani zadneho boyfrienda nepotrebovala, staci mit jen uzasne pratele. Roberta vcetne. Jenze cim vic se blizil den rozlouceni, tim vic jsme chteli byt spolu a taky ze byli, a tim vic nas vztah vypadal, jako bychom byli par. Nikdy jsme se takhle k sobe na verejnosti nechovali. Vzdy vse v pratelskem duchu a co se delo za dvermi, to se delo za dvermi a zustalo za dvermi. Protoze pred dvermi se nic dit nemohlo. Neco jako Vegas, haha. Ale ted jako by zadne dvere neexistovaly. Zadne hranice, zadne zabrany, zadny strach.

Je to jako bych celou situaci prozivala znovu. Presne pred rokem jsem truchlila, protoze Robert mi lamal srdce, ale ja mu proste nedokazala rict ne. Protoze kdyz jsme spolu, jako by nic jineho neexistovalo. Jako by vsechno bylo naprosto perfektni. Stejny smysl pro humor, chemie, nekonecne rozhovory o vecech zasadnich i o naprostych kravinach. A tak to bylo po celou dobu od naseho setkani v Miami az do ted.

Jediny Jeremy me dokazal od meho cernokneznika zachranit, ale stejne ne na 100%. A pak kdyz Jeremy odjel, vrhla jsem se zpatky do Robertovy otevrene naruce a opirala se o jeho rameno a vedela, ze delam zase po sto padesate tu samou chybu. Pro jistotu. A ted, v techto dnech, kdy budu opoustet moje milovane mesto, neni tu zadna naruc a zadne rameno. Na druhou stranu se mi dostava velke podpory od Jeremyho, ktereho jsem videla pred mesicem a muzu vam rict, ze TO tam porad j...

.... A vypada to, ze se s Jeremym setkam v listopadu a ne je na jeden den. Alespon neco pozitivniho v te sedi. 

Kdyz jsem na tim vsim premyslela, uvedomila jsem si, ze mi Robert a Jeremy nechybi jen proto, jaci jsou, ale chybi mi i pro to, kym jsem ja, kdyz jsem s nimi. Tedy s kazdym zvlast, ale oba dva na me maji takovy zvlastni vliv. Nechybi mi je oni dva, chybi mi ta osoba, ktera se ze me stane jako mavnutim proutku jen co se jeden z nich objevi. Plus pro Roberta, ten se objevoval často a pravidelne. Protože v jejich pritomnosti jsem ta vesela, vtipna, funny, odvazna, riskujici ani nechtejte vedet co, ta hranice a limity posunujici, ta sexy se citici, ta snici a niceho se nebojici. Ta sebevedoma a zaroven ta bezbranna, ta otevrena. S nimi nejsem ta cold blooded bitch.

Mozna je laska nejen o tom, co citime k dane osobe, ale zaroven i o tom, co citime sami k sobe diky te urcite osobe. Ne ze bych bez nich byla nudna a unudena, ale mozna ti pravi lide ve vas dokážou probudit a povzbudit to, co ve vas uz stejne je. Dokazou vas motivovat, ale zaroven se s nimi citite skvele, protože nemusíte nic předstírat, nic dokazovat sobe nebo jim. Jste mozna na nejvyssim levelu toho byt sama sebou.

Kdy uvidim Roberta, tot otázka. Nejspis za rok. Rok není tak dlouha doba, ale tohle bude rok velkych zmen jak pro me, tak pro nej. A zmeny zpusobu života meni lidi samotne. Ale změna je fajn. Změna je potřeba, protože jedine změna vas posune dal. Ne jen z bodu A do bodu B, ale změna vas obohati a udela vas silnějšími, at uz se vam ta změna samotna libi nebo ne. "When life is sweet, say thank you and celebrate. When life is bitter, say thank you and grow."

A tak  na me ceka par zmen. Nejprve prisla změna planu, diky které si pobyt v Cechach prodlouzim na dva mesice. Co potom? Ha, potom to teprve zacne byt zajimave. Kompletne nove prostředí, novi pratele, nova práce, mozna nove lasky. Kdovi.

 

Pamatujete, když jsem sem psala o výzvách a strachu a pranich a snech? Musim rict, ze si svoje prani plnim, snazim se. Na zacatku roku 2015 jsem si sepsala svoje novorocni predsevzeti, tedy vlastne takovy plan, kterého jsem se držela a občas si ho precetla, a fungovalo to. Vetsiny věci jsem dosahla a mam splneno. Je na case zamerit se na delší casove obdobi a zkusit si udelat novy plan, ale necekat na novy rok. Vite, ze ja nejsem zrovna dvakrát trpeliva. Mozna verim na osud, ale taky na to, ze mu musíme občas trochu pomoct. Uz davno vim, ze nikdo za nas nic neudela, ani ten osud to sam proste nezvladne. A tak si dam par dni na premysleni o tom, jaky chci mit život a kde za 5 let. Because... "If you don't know where you're going, you'll never get there." Lewis Carroll. 

 

Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky sex

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.