F*ck yes faktor

12. 11. 2014 | † 10. 07. 2016 | kód autora: nkr

 Dnes ráno jsem četla článek z mého oblíbeného blogu Marka Mansona a musím se s vámi o jeho myšlenky podělit. To jsem ještě ovšem nevěděla, jak moc budu moct dnes odpoledne uvést svůj život do souvislosti právě s tímto článkem. Mark Manson píše o tom, že v lásce, sexu, byznysu, v životě celkově bychom se měli řídit pravidlem Fuck Yes or Fuck No. Uvedu příklad: Jdete na rande s někým, kdo se vám docela líbí, ale tak nějak si nejste jistí, že je to ono. Jdete na druhé rande, ale pořád tomu cosi chybí. Říkáte si, že to "něco" třeba objevíte na třetím rande. Zkrátka chybí tam faktor Fuck Yes. Daná osoba vás nezaujala natolik, abyste nemuseli váhat a přemýšlet, ale abyste do toho rovnou skočili. Převládá tak u vás pocit Fuck No. Co se může stát, a že se to stává, vy můžete mít z dané osoby totálně skvělý pocit Fuck Yes, vůbec nemusíte přemýšlet, zda se vám líbí, prostě TO tam je. Jenže co když to tak osoba druhého pohlaví nemá? Co když ona/on z vás to Fuck Yes prostě necítí? Jestliže máte pocit, že protějšek z vás není tolik nadšený jako vy z něho, že nedostáváte to, co byste dostávat chtěli, cítíte, že s vámi jen hraje stupid games, jděte dál. Jste v šedé zóně, ve které prohráváte už dávno prohrané. Nutno podotknout, že tímto pravidlem se při svých dates řídím vždy, aniž bych věděla, že používám "metodu" Fuck Yes, nebo spíš v 90% metodu Fuck No. 

A tak jsem dnes tak trochu got freaked out. V sobotu jsem zažila fuck yes date s Jeremym. Strávili jsme spolu skvělých inspirativních báječných devět hodin. Vyslechli jsme si komplimenty od naprosto cizích lidí o tom, jak jaký jsme beautiful couple, pověděl o mě svým přátelům, prostě best date ever. Mimochodem, vidíte a cítíte, jak bych nutně potřebovala zeď? Ta totiž během druhého rande zmizela kompletně. Kdyby to šlo, tak je ta zeď v mínusových číslech. Zašlapaná do země, zmizelá, neexistující, prostě no wall at all. A tak mám zase hlavu plnou myšlenek a představ, co by kdyby. Tedy měla jsem, než jsem si přečetla Mansonův článek. Jenže Jeremy to dokázal. Dokázal, že jsem totálně zapomněla na Roberta (který má zítra narozeniny). A nejen to. Jeremy mě jako jediný z celé té randící škály dokázal inspirovat a nakopnout k práci a věcem, ke kterým se přemlouvám už pěkně dlouho. Po sedmi měsících je tu někdo, kdo mi ukázal cestu z pekla jménem Robert. A já vidím, že to jde! Nebo jsem možná jen přetransformovala a přetransportovala svoje city k Robertovi do Jeremyho? A vadí to? Můžeme se vůbec zbavit svých citů? Můžeme je vyresetovat, smazat a předstírat, že tu nikdy nebyly, nebo je můžeme kamsi založit v naší duši - srdci - mozku a prostě zapomenout, nebo se city jednoduše časem vypaří? 

Ať tak či onak, zítra jsem s Jeremym měla mít další schůzku. Což mě v těchto dnech, kdy poprvé po 15 měsících zažívám cosi jako homesick (i když to poslední místo, kde si sebe umím představit, jsou Čechy - no offense), kdy se tu poprvé cítím lonely a empty, a kdy hodnotím svůj život a přemítám o dalších plánech a budoucnosti jako nikdy předtím, tak přesně v těchto dnech mě vidina dalšího setkání s tímhle člověkem držela v práci, nutila makat na sobě samé, cítila jsem sílu a improvemen...

.... Jak jeden jediný člověk dokáže inspirovat. Neuvěřitelné. Jenže Jeremy dnes schůzku zrušil. Musí pracovat a neví, kdy bude mít čas. Znamená to, že já u něho fuck yes faktor nevzbudila? Znamená to, že on to "něco" postrádá a já se tak nacházím v šedé zóně, ze které vyjdu zase jako poražený? Nebo moc všechno zbytečně řeším a on jen skutečně ten čas nemá? Ukáže právě tolikrát zmíněný čas. Ne moc času, pár dní stačí. 

Ještě něco jsem dnes četla. Citát od Paula Coelha, který taky naprosto dokonale vystihl můj život. A tak mě ten citát nutil přemýšlet. Co nás vede k tomu dělat rozhodnutí, o kterých víme už předem, že jsou prostě špatná? Že nám dlouhodobě nic dobrého nepřinesou, ale potěší nás jen dočasně? Co je to za zvrácenou motivaci? "When you repeat a mistake, it´s not a mistake anymore. It is a decision." Amen. 

Link, kde si můžete přečíst celý článek o Fuck Yes: http://markmanson.net/fuck-yes

Takže: Přemýšlela jsem a dávám za pravdu jedné ze čtenářek. Mohli jste tu vidět odkaz na Jeremyho web, který jsem nakonec smazala. Pokud se budete chtít inspirovat, rádi cestujete apod., napište mi do zpráv a já vám adresu pošlu. Hezký den všem! 

 

 

Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky sex

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.