Rybky a další randící aplikace

01. 05. 2014 | † 10. 07. 2016 | kód autora: nkr

 Plenty of Fish, Match, Tinder... Názvy mobilních aplikací (tady už nikdo počítače nepoužívá), díky kterým byste měli najít přesně to, co hledáte. Jo, kéž by to bylo tak jednoduché. Nevím, jaký je teď trend v Čechách, ale co já si pamatuji, najít si partnera na seznamce bylo vnímáno jako lehce potupné. Nechápu vlastně proč. Ale znám několik párů, které se seznámily tímto způsobem, ale před rodinou či přáteli si vymýšlejí super stories o tom, jak se potkali v baru atd. Američané se tímhle tedy rozhodně netrápí a na internetových seznamkách jsou jako doma. 

Můj host dad, Danny, jakožto pohledný čtyřicátník procházející zdlouhavým rozvodovým řízením, vskutku nezahálí a tak má profil asi na čtyřech různých webech. A právě on mě vlastně dokopal k tomu, abych si rovněž vytvořila svůj profil na asi nejznámější a bezplatné seznamce Plenty of Fish. 

What the heck... Profil založen někdy na podzim, profil smazán na podzim, profil znovu založen na jaře, respektive na konci zimy. Profil stále aktivní. Setkala a seznámila jsem se celkem asi s 10 muži díky této stránce a některým z nich budu věnovat celý článek. Někteří nestojí ani za zmínku. Ano, to je ten risk rande na slepo. V dnešní době instagramu, photoshopu a já nevím čeho všeho ještě, není problém fotky na profilu upravit tak, že člověk ani sám sebe nepozná. Natož aby ho pak poznal ten druhý, pln nadějí a očekávání.  Něco na způsob "I had an Insta crash then I saw him/her in person..."

Po dvou měsících neúspěchu, po stovkách odeslaných a přijatých textových zpráv (Američané posílají smsky jak zběsilí, většina paušálů obsahuje unlimited texts), po pár tragických rande a po únavě z celého slavného POF webu jsem si stáhla Tinder. Mobilní aplikace propojená nějakým záhadným způsobem s Facebookem. Prostě jen projíždíte profily, u každého kliknete buď Nope nebo Like. Pokud daná osoba, kterou jste olikovali, dala svůj Like i vám, znamená to Match! a teprve po matchi si s chlapíkem můžete začít psát. O čem, to už je jen na vás. Musím se přiznat, že to americké na úvod "Hey, how are you?"  "I´m good" už mi leze trochu na nervy, ale patří to k jejich kultuře, tak to prostě přijímám jako fakt. 

Dostala jsem možná tisíce zpráv dohromady, rozhodně nečtu všechny. Co je ale zajímavé, většina mužů je na větvi z toho, že si píšou s Evropankou. Jsme pro ně hodně zajímavé nejen vzhledem (Američanky mají jiné rysy než my holky z Čech), ale i akcentem (ano, prostě ať se snažím sebevíc, ta otravná otázka, jestli jsem z Ruska, je mi pořád pokládána obzvlášť v City). A pak chování. Nepoznala jsem mnoho Američanek osobně, ale z toho mála musím říct, že ty holky jsou opravdu přehnaně afektované a kinda crazy. Já bych s nimi nevydržela ani týden. To jsou asi hlavní důvody, proč jsme pro většnu Američanů tolik přitažlivé.

Celé tohle online randění zabírá poměrně dost času, takže některá naše odpoledne s Dannym, kdy děti jsou u matky, vypadají tak, že spolu sedíme u stolu, oba dva v ruce telefon a sjíždíme Tinder. Vzájemně si ukazujeme naše Matche nebo hodnotíme fotky a profily na POF. Minule jsem se nad tím pozastavila a musela jsem se skutečně od srdce zasmát, protože neříkejte mi, že tenhle chlap není "cool, down to Earth, easy going and laid back". Yep, přesně takhle se většina mužů na svých profilech prezentuje. Ale on to žije. 

Ne, nemám v úmyslu randit se svým zaměstnavatelem a on nemá v úmyslu randit se mnou. To kdyby náhodu někoho tahle otázka napadla. 

Díky POF jsem potkala Ryana, s kterým jsem randila téměř pět měsíců, potkala jsem taky pár blbečků, ale rozhodně to za to stojí. Ano, potkávám muže i v reálném životě, ne jen online, ale žijeme v době internetu, tak proč si to randění trochu neusnadnit, i takhle je to pořád boj. Rybaření zdar. 


Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky osobni

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.